Samota.

4. srpna 2014 v 11:19 | Sodomagor. |  articles by alphabet
Drowning

Samota. Někoho jenom to slovo dokáže vyděsit.

Existují lidé, kteří mají rádi společnost a cítí se skvěle mezi lidmi. Ale jsou taky lidé, kteří naopak lidský kontakt nevyhledávají, a tak si radši vystačí sami se sebou, pěkně v klidu doma a třeba u oblíbeného seriálu.Kdybych se měla zařadit do jedné z těchto dvou skupin, tak bych se zaškatulkovala spíš do té druhé. Nejsem ráda ve společnosti, nedělá mi to dobře když je někde hodně lidí. Už jen když je venku víc přátel semnou, začínám být nervózní. Štve mě to, ale je to tak. A snažím se to změnit, ale bohužel se mi to nedaří.
Myslím si, že samota je člověku někdy hodně prospěšná. Protože když je člověk sám, víc nad sebou přemýšlí, a ne jen nad sebou, ale taky nad chybama které udělal, nebo nad nějakým akutním problémem, který se mu zrovna děje. Někteří samotu vnímají jako osobní prohru a mají z toho deprese, že jsou sami a samota je zabíjí. Ale já to beru jako takovou oddychovou část. Kdy prostě vypnu a opadne ze mě všechen stres, a užívám si toho, že mě nikdo momentálně neotravuje.
Ale když to vezmu z druhého úhlu pohledu, tak mě samota přivádí do depresí. Poslední dobou se mi zdá, že jsem na všechno sama. S přítelem jsme se rozešli, a pořád to bolí. Plánovali jsme si společné prázdniny, ale všechny plány se rozsypaly na malé kousíčky. A co se týče přátel, tak žádné nemám. Teda mám, ale ne opravdové, o kterých bych věděla, že mě v těžkých chvílích podrží a nevykašlou se na mě. Je to smutný. Ale jak se říká, člověk musí projít i špatnýma a černýma chvilkama, aby mohl zažít ty dobré a optimistické. A tohoto hesla se držím. Takže pokud jste na tom podobně zoufale jako já, tak nevěšte hlavu.

Je to jen chvilkový stav a bude zase dobře. Ne teď, ne zítra, ale jednou určitě.

Jak vnímáte samotu? Cítíte se někdy sami?

 


Anketa


Komentáře

1 Sarinka | Web | 4. srpna 2014 v 11:34 | Reagovat

Krásne napísaný článok, určite sa na tomto blogu ešte zastavím.
S priateľmi to mám rovnako. Nikdy nevieš, ktorý z nich je ochotný podržať ťa, keď ti bude najhoršie. Drvivá väčšina z nich by sa stiahla do ulity a dlabala na teba bez najmenších výčitiek svedomia.

2 Denisa | Web | 4. srpna 2014 v 11:35 | Reagovat

Já to mám jak kdy, někdy jsem ráda ve společnosti, kde je plno lidí a někdy zase naopak si raději zalezu domů, pustím si seriály a je mi fajn.
A to s přítelem - naprosto chápu, taky by mě to pořád bolelo, bez přítele si život nedokážu představit...jako vím, že to říká každá druhá a hned po týdnu vztahu, ale já už s přítelem nějaký ten pátek jsem a vím co chci no...ale uvidíš, najde se lepší:-)

3 Ta "neviditelná" :) | Web | 4. srpna 2014 v 13:39 | Reagovat

děkuju moc, taky mi to přijde, že to jsou citáty, které nejsou tak ohrané, že třeba některý ani neznám :O jsem ráda, že se ti líbí! :) já nemám ráda když jsem ve společnosti s lidmi, které neznám nebo které nemám ráda...když se třeba sejdu s lidma co mám ráda, tak mi to nevadí. Jinak jsem spíše samostaný člověk, mě se samotné strašně dobře přemýšlí, hodně se zamyslím nad sebou. Ale jak říkáš musíme se kouknout i na tu druhou stranu..já si neumím představit, že bych měla být pořád sama, to bych se zbláznila..prostě je potřeba někoho u sebe mít:) je mi líto, že si se s přítelem rozešla :( a moc líto, ale určitě se najde lepší a budete spolu dlouho!:)

4 Desirée Lydon | Web | 4. srpna 2014 v 13:42 | Reagovat

Krásně napsané. Já samotu, stejně jako ty, vnímám spíše jako oddech od okolního světa. Ale mám i dny, kdy se mi samota nelíbí a chci být s někým. Takových dní díkybohu moc není. A jelikož jsem introvert, o samotě dobíjím baterky. Extroverti zase dobýjí baterky tím, že jsou ve společnosti - každý jsme jiný. On je rozdíl mezi dobrovolnou samotou a nucenou samotou. Je asi jasné, která je ta lepší a horší.

5 Vampire girl IS | Web | 4. srpna 2014 v 14:59 | Reagovat

Jsem spíše uzavřenější a netoužím mít kupu přátel,kteří se na mě stejně vykašlou až na to přijde...takže jo,samotu mám ráda a nebojím se jí,jako někteří.

6 PjůDyPjů D. | Web | 4. srpna 2014 v 17:39 | Reagovat

Souhlasím s tebou, já taky zapadám spíš do té druhé skupiny, prostě jsem ráda když mě nikdo neotravuje a můžu si v tu chvilku dělat co se mi zachce. A stejně asi tak jako u tebe, mě občas samota přináší do depresí a mám chuť udělat věci kterých bych litovala, ale jelikož už jsem to dělala, tak vím že to nemělo dobré následky.(Někdy mám pocit že mě prostě nemá kdo pordžet, ani podpořit i když mám přítele..) Je mi líto že jste se s přítelem rozešli, ale to bude dobré, přecijen před 4mi měsíci jsem to taky tak měla.  :)

7 Pita | Web | 4. srpna 2014 v 18:04 | Reagovat

Hele, máme to stejně:)
Na začátku roku jsem si nemohla zvyknout na dojíždění a na lidi v MHD. Hlavně v přeplněných šalinách, kde se dá sotva dýchat. Co se týče hodně lidí ve společnosti, to mi až tak nevadí. Když si sedneme, je to jenom jedno velké plus.
Tak. Sama se cítím většinu času svého bytí. Ale díky střední jsem poznala super holky, které jsou tu vždycky pro mě. I když je ten pocit silný, někdy je samota hodně cítit.
Někdy jsem nejradši sama, to je jasný, ale poslední dobou mi stačí třeba jen jeden člověk, abych byla spokojená. Když se to tak vezme, tak o prázdninách jsem často sama (nebo je to jen pocit?).
Jinak, moc pěkně napsané, nejsem tu naposledy:)

8 Daisy | Web | 4. srpna 2014 v 18:18 | Reagovat

Jo samota je zlá věc, obvzlášť po rozchodu. Taky to teď řeším, tak mám brigádu, kde jsem špachtlí stírala nějakou zachlou barvu, pak natírala - no nic pro holky :D Ale jsem ráda, že se zabavim

9 Naty | E-mail | Web | 4. srpna 2014 v 20:24 | Reagovat

Ja som z toho kedysi zvykla mať depky, ale postupom času ako som spoznala viacerých ľudí a bola viac v spoločnosti si ju užívam, ale keď už dlhší čas len trčím doma, tak začínam byť skôr podráždená a občas mi z toho aj hrabe. :D Ale veľmi dobre viem, čo máš na mysli. S tými kamarátmi je to určite ťažké, ja som istý čas nemala takmer žiadnych, takých pravých, ale teraz už áno. Bohužiaľ idem študovať na výšku 420 km od môjho domova, kamarátov a rodiny. ešte k tomu do mesta, v ktorom som bola len raz za život a nežije tam žiadne známy. Takže budem musieť akoby začať od nuly. Držím palce, aby sa to u teba čím skôr zlepšilo. :)

10 Michaela. | Web | 4. srpna 2014 v 20:37 | Reagovat

miluju tvoje články. dost často vystihuješ moje pocity , není to poprvé co jsem se našla ve tvém článku. je fakt , že já jsem ráda mezi lidma , ale je to pro mě něco jako svátek - strávit den s více přáteli najednou. potřebuju mít svůj klid. odpočinek. nemám ráda , když jsme pak všichni dlouho spolu a nemáme si co říct. a možná tím , že jsme spíš o samotě , nás ten rozchod pořád bolí , mě to taky bolí. už je to půl roku. ale ono bude líp , přesně jak píšeš. a nikdy nepřestávej psát , jseš skvělá. :)

11 Calistka | Web | 4. srpna 2014 v 21:43 | Reagovat

V poslední době se cítím sama často nebo možná skoro pořád a bohužel musím přiznat, že to snáším špatně. Kdysi jsem s ní neměla problém a spíše jsem ji vyhledávala, dneska je to ale naopak... a teď o prázdninách mě samota přímo zabíjí.

12 denyw | Web | 4. srpna 2014 v 22:19 | Reagovat

Občas jsme ráda když jsem sama, občas zas ne :) celkově bych řekla že jsem spíše společenský tio, ale někdy jsem ráda sama :)

13 Radfordová | Web | 4. srpna 2014 v 22:28 | Reagovat

být sama mi nevadí. jen nedokážu být osamělá :)

14 Ronnie Sparks | E-mail | Web | 4. srpna 2014 v 22:29 | Reagovat

Ano občas si přijdu sama. Bohužel poslední dobou docela často, ale ono se to jednou zase dá do kupy :-)

15 Regina | Web | 5. srpna 2014 v 9:45 | Reagovat

Já mám samotu ráda, když vím, že můžu kdykoliv zavolat kamarádům nebo jít za rodiči, ale když jsem někde úplně sama a jsem na tu samotu odkázaná, tak se cítím strašně prázdná a nic mě nedokáže zabavit. Je pravda, že když jsem s lidi, tak mě deprimující myšlenky neprovází, protože nemám čas nad nimi uvažovat. A je to myslím dobře. :)

16 steel32 | Web | 5. srpna 2014 v 10:27 | Reagovat

já vůbec nevím, sem strašně ráda sama, ale jenom chvíli a pak sem zase ráda ve společnosti, ale taky jenom chvíli, pak zas potřebuju ten svůj klid :D ale to musim bejt ve společnosti dobrejch lidí a to se stává málo :DD
a to s tím přítelem mě mrzí :( ale to heslo fakt sedí, taky si ho snažím furt opakovat :D

17 Monica. | Web | 5. srpna 2014 v 22:35 | Reagovat

Úplně jsme se zamilovala do tvých článků, protože v nich vidím kousek sebe jako kdyby je někdo psal z mé duše, přesně takhle cítím samotu i já. Nemám ráda moc lidí a proto nechodím nikam moc do společnosti jak už je někde moc lidí začnu se cítit nesvá a chci být sama. S přítelem mě to mrzí určitě to bude dobré a kamarádi? opravdový kamarádi ti se určitě najdou, třeba i mě když neznáš věř že kdykoliv ti pomůžu :) i když se neznáme. přijde mi, že jsi hodně podobná mě, stejný názory, stejné pocity. prostě všechno boží :) jen tak dál

18 Claire | Web | 8. srpna 2014 v 12:29 | Reagovat

Taky jsem se nedávno rozešla s přítelem a bylo to dost náročné, protože se s tím nemohl smířit i přesto, že jsem ho opustila kvůli jeho nevěře. Byl to první kluk se kterým jsem žila a i když udělal spoustu chyb, nebylo jednoduché se s tím vyrovnat. Je mi 21 a po pěti letech jsem sama. Je to vážně nezvyk a ze začátku jsem to nemohla unést. Pořád jsem přemýšlela nad vším, co jsem udělala špatně.. ne jenom ve vztahu, mluvím o všech svých chybách, které jsem nedokázala překousnout. Ale už uběhlo 6 měsíců a je mi líp. Uvědomila jsem si, že člověk musí být občas sám, aby všechno pochopil, aby se vyrovnal se všemi chybami, kterých se dopustil a se vším zlým, co se mu stalo... Je nesmysl naskočit rychle do dalšího vztahu jen proto, že neumíte a nechcete být sami. Myslím si, že když se člověk vypořádá sám se sebou, zvládne už uplně všechno :-) .. jinak se mi moc líbí tvoje články, asi  to tu budu navštěvovat častěji :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama