Babička.

31. července 2014 v 13:09 | Sodomagor. |  articles by alphabet
Untitled

Poslední dobou se mi čím dál víc zdá to, že si většina přestala vážit svých rodin. Nějaký vděk a láska jsou cizí slova. A když rodiče nepustí své děcko na diskotéku, tak je samozřejmost, že za zády s kamarády ty rodiče pomluví jak nejvíc může, a v tu chvíli to budou ti nejhorší rodiče na světě. Ale když dostávají od nich peníze, aby si mohli kupovat věci, který jsou pro ně důležité, tak jsou rodiče skvělí?
Neříkám, že já jsem svatá a nechybuju. Bohužel chybuju, ale to je lidské. Kolikrát jsem doma řekla tak hnusné věci, že mě to kolikrát mrzí do teď. Abych to upřesnila a věděli jste o čem píšu, tak já nežiju s rodiči, jako skoro každý, ale bydlím s babičkou a dědou. A nedokážete si představit, jak jsem za to vděčná.

Nebyla to matka, která v noci nespala kvůli mě, protože jsem byla mimino a pořád jsem něco chtěla, byla to babička.
Nebyla to matka, která zažila moji první lásku, pubertu, zlomené srdce, deprese, problémy, byla to opět babička.

A tohle jsou takové ty nejdůležitější věci, které moje matka propásla. A ty se už zpět vrátit nedají, víte? Ona se to teď "snaží"(to říká ona, ale nějak to nevidím) napravit, ale to už je pozdě, mami. Zachvíli jsem dospělá a ty nejlepší roky v mém životě jsi prošvihla. Nikdy ti nebudu plakat na rameni skrz první lásku, která nevyšla, nikdy nebudeš znát moje problémy, které jsem zažila, nikdy už nezažiješ ty moje deprese, při kterých jsem se chtěla zabít. A to nejhorší na tom je, že tě to ani trošku nemrzí, "mami". A co mě na tomhle štve ještě víc je to, že jsme si tak zatraceně podobné. Ve všem. Přes vzhled, chování a povahu. Jsme jedna jako druhá, ale přitom jsme každá jiná.

Jsem šťastná za to, že mě babička s dědou vychovali, i když to semnou neměli lehký a pořád nemají, i když jsem je milionkrát zklamala, ale i přes to jsem dědův mazánek. Nebýt jich, tak nevím, kde bych teď skončila. Díky těm dvoum žiju a mám střechu nad hlavou, a za to jsem vděčná. Nejvíc na světě je miluju. Kdybych musela, tak klidně za ně položím život, ano, tak moc je miluju. A hrají v mém životě velmi důležitou roli.

Untitled

K mým narozeninám, které mám za 3 měsíce si přeju tetování. Pro někoho je to hnusný, a budou si o mě říkat, že jsem vylezla z kriminálu. Ale mě je to fuk. Chci na předloktí datum narození babičky a dědy. Chci napořád mít jak v srdci, tak i na těle památku na dva nejúžasnější a nejlepší lidi na světě.

Jaký máte vztah s babičkou a celkově s prarodiči vy?

 


Komentáře

1 Modrý Maniak | Web | 31. července 2014 v 13:21 | Reagovat

Krásný článek i celý blog :) Já svoji babičku zbožňuji, je to moudrá žena :)

2 Vampire girl IS | Web | 31. července 2014 v 13:32 | Reagovat

Tohle je moc krásný článek(pokud to tak můžu říct).Své prarodiče mám moc ráda a doufám,že oni to ví :)

3 Al* | Web | 31. července 2014 v 13:40 | Reagovat

Tak ten bb cream od nich je takovy ze se prizpusobi barve pleti

4 Ronnie Sparks | E-mail | Web | 31. července 2014 v 13:53 | Reagovat

Moc pěkný článek :-) s jednou babičkou s skoro nevídám, protože se o mě nezajímá. Raději má vnoučata z jiné strany, ale ta druhá je fajn. Navtěvuju ji a mám ji ráda.

5 Sarah | Web | 31. července 2014 v 14:13 | Reagovat

Tak já můžu být svým prarodičům jenom vděčná, babička je totiž v důchodu a stará se o mě jak může - jsem u nich skoro každý den nebo je aspoň vídám skoro každý den. Babička mě vyzvedávala ze školy a vždycky mi koupila všechno, co jsem chtěla (takže mě spíš rozmazlovala, ale co). Děda mě učí na klavír nebo mě bere na menší výlety.. Mám je ráda.

Moc hezký článek c:

6 lady-blogger | Web | 31. července 2014 v 14:25 | Reagovat

Veľmi pekný článok. :)To tetovanie je podľa mňa super. :) Ja mám s rodičmi super vzťah, ale nemám už ani jedného prarodiča.:(

7 Desirée Lydon | Web | 31. července 2014 v 14:34 | Reagovat

To je hezké, že máš k nim takový dobrý vztah. Aby ne, když tě vychovali :) Já mám s prarodiči dobrý vztah. Bohužel je teď už tolik nevídám, ale v neděli jedu na pár dní za babičkou a moc se na ní těším. Hrozně ráda si s ní povídám, vždycky mně vyslechne. Mám své prarodiče moc ráda.

8 Pagess | Web | 31. července 2014 v 14:43 | Reagovat

Velmi působivý a emotivní článek :)
Jsi jako moje kamarádku, tu taky vychovává babička. Já jsem teda věřčná za rodiče! Ikdyž mě fakt někdy štvou, ale miluju je a jsou moje všechno :)
Děda s máminy strany před 3 roky umřel, ale neměla jsme ho ráda, protože se nechoval nikdy hezky, babičce nadával, jak byly jeho děti malé tak je mlátil společně s babičkou. Takže mi nijak nechybí.
Babička s máminy strany je fajn, ale nemám si s ní moc říct, není to taková ta vykrmovací babička. Je jí všechno jedno.
za to babička s dědou s tátovi strany, tam mám u nich můj 2. domov, pořád dveře do kořán. Vždy pomocnou ruku :) Nenechá mě sedět jen u vody, vždycky mi musí něco připravit i když ji řeknu, že nechcu. Jsou strašně prima :)

RE: jinak děkuji za pochvalu designu :3

9 Daisy | Web | 31. července 2014 v 14:51 | Reagovat

Páni, jak to, že nežiješ s mamkou? Já nemám ani jednoho dědu jeden umřel, když mi byli 3 byl sklvělej :). Mám jeho fotku na nástěnce :). Jinak babičky mám obě a mám s nimi celkem dobrý vztah:)

10 Phoenix | Web | 31. července 2014 v 16:09 | Reagovat

Já už mám jenom babičku, druhá babička i oba dědové mi umřeli, a je to hrozná bolest, pokud si jich vážíte, dalo mi to hodně slz než jsem se z toho dostala. Ale vždycky jsem si jich i rodičů moc vážila a nikdy nepřestanu! I když se hádáme a občas říkám věci, co nechci, tak mě to v srdci mrzí a vím že to tak nemá být. Miluju svou rodinu a nevyměnila bych je za nic na světě! Hloupí ti, co si toho neváží, ať už rodičů nebo prarodičů, protože jednou odejdou a až na to budete sami, pak budete chtít vrátit čas!
Je to blbý, ale je to tak. Takže přeju jenom krásnej vztah s prarodiči! :)

11 Kira | Web | 31. července 2014 v 17:08 | Reagovat

Skoro až dojemný článek. Jsem ráda, že se na světě taky najde člověk, kterej si váží svých rodičů nebo prarodičů. Je to pěkný! Život je potom hned o něco sladčí :)

Já si svých rodičů taky vážím, celé rodiny si tak nějak vážím, občas přijdou menší hádky, ale to asi všude, né? Rozhodně nedokážu pochopit děcka, který kradou roičům prachy na cigára. Nebo rodiče, který nechaj svý 3letý dítě doma samotný.. Občas jsem až zděšená, čeho jsou lidi schopný!

12 Caroline | Web | 31. července 2014 v 17:52 | Reagovat

Můj děda umřel na mrtvici, když mi bylo 13.. Měl rakovinu plic, ve velmi pokročilém stádiu.. Postupně slábnul, hubnul, blednul.. Nedokázal si bez pomoci dojít na zachod, tak moc byl slabý. Ztratil hlas.. Kolikrát po mně chtěl, abych mu pomohla třeba na záchod.. Ale já nemohla.. Bylo to strašný.. Když mi mamka nadávala, proč mu nepomůžu, odpověděla jsem vždycky stejně: protože nemám takovou sílu..

Rakovina se zlepšovala, nějakym zázrakem.. O týden později po oznámení doktorů, že rakovina ustupuje, našla babička dědu na zemi.. Volala záchranku a za dva dny děda umřel..

Až na pohřbu mi všechno docházelo, že v jeho nejtěžších chvílích jsem mu nepomohla i přes to, že on byl jedinej, kdo mi chtěl koupit koně, kterého jsem vždycky chtěla..

Už ani babičku moc nevídám.. Bydlí na Moravě, 300 km ode mně.. Volám jí pokaždý, když si vzpomenu, takže skoro pořád.. :)

13 aaly | Web | 31. července 2014 v 18:39 | Reagovat

U nás jsou obecně ty vztahy špatný, hlavně teda s mou babičkou, která nesnášela mého otce, takže mě ráda taky neměla.. Teď je to s ní docela špatné, leži 5 měsíců v nemocnici... Ale stejně k sobě nemůžeme najít cestu.. Krásný článek, ukápla slza..

14 Ta "neviditelná" :) | Web | 31. července 2014 v 19:03 | Reagovat

souhlasím stebou. Já svoji mámu nemám ráda, nevím proč..já vím je to rodič..jako jo, mateřská láska samozřejmě je..ale jinak? nikdy mi nepomohla, nikdy neviděla jak se cítím, nikdy mi nedala peníze když jsem něco potřebovala, nikam mě nepouští..bojí se o mě až moc..jinak mám kamarádku, která bydlí se svoji babičkou a dědou také. Ale mamču má hodně moc hodnou, jen ona má ještě malýho syna, tak je sním v bytečku, ale prostě pro 3 postele tam místo není..bydleli dřív všichni u babičky. Jenom nemá tátu no. Já mám svuje babičky strašně ráda..ale jednu mám nejvíc uplně, i když se s ní vidím třeba jednou za 2 roky..bydlí od nás daleko..na konci republiky od nás..a nemůžeme tam pořád jezdit no.. mám daleko obě dvě babičky, ale i tak je mám strašně ráda. :)) jinak jaké tetování by si si přála? já taky chci tetování a až mi bude 18 za rok, tak si ho prostě nechám udělat :O :) jinak s tou mamčou je mi to líto.://

15 Romi | Web | 31. července 2014 v 19:46 | Reagovat

pekny clanek :) dobry vstah mam s nimi :)
navic pritele mího tez vychovávala babicka s dedou :)

16 chloé | Web | 31. července 2014 v 20:16 | Reagovat

Tak.... máš vážně, vážně úžasný blog. Jeden z těch, co jen nadpisy článků a několika na první pohled očima zachycenými větami dokáže zaujmout.

A k článku... s prarodiči se příliš nevídám. Je mi to líto. Jsem jen neskutečně slabý člověk a tak mě vysiluje navštěvovat je. Mám je velice ráda, ale bohužel, dnes již se s nimi příliš nedá mluvit. S jednou babičkou proto, že zapomíná, a s druhými prarodiči, jelikož se kvůli všemu hned rozčilují a jejich názor je jediný správný a mluví jen o politice, což je vážně dost ožehavé téma. Vím, že za to nemohou a nějak to nezmírňuje to, jak moc mi na nich záleží, jen je to s nimi občas namáhavé. Zvlášť, protože jim je dost špatně a jsou nemocní, tak se člověk pořád bojí a pak se neustále soustředit, zda neříkáte něco nevhodného...
Nicméně můj dědeček, který bohužel již zemřel, byl nejskvělejší člověk, jakého jsem kdy znala. Akorát jsem si to jako malá moc neuvědomovala.

Přijde mi krásné, že s nimi máš tak skvělý vztah. Bohužel, nemohu říci, že bych měla takový vztah ani ke své mamce, která tu pro mě je. Moje rodina... je moje rodina.

17 Narween Black | E-mail | Web | 31. července 2014 v 20:40 | Reagovat

Pekný článok. Ja nemám prarodičov, nepoznala som ani jedného z nich a zo starých rodičov mám len dedka. Babku si nepamätám ani jednu... vlastne sa teda nemám ani ako vyjadriť k tejto téme. Ach... s dedkom sme vzťah nikdy nemali. Neviem prečo. Nikdy som k nemu nechodievala na prázdniny a na návštevy som chodila len z donútenia, no napriek všetkému ho mám rada. Sme predsa rodina, nie ? :)

18 Michaela. | Web | 31. července 2014 v 21:01 | Reagovat

tohle je snad nejlepší článek , který jsem kdy četla. rozbrečelo mě to. a díky bohu , že je existuje někdo takový kdo si váží svojí rodiny , i když to nemáš zrovna jednoduchý. já miluju svojí celou rodinu. a prarodiče o těch ani nemluvím. o jednu babičku jsem už přišla , byl to nejlepší člověk na světě , když odešla ona z té rodiny z její strany odešlo všechno dobré. mamku mám , ale když od nás odešel táta , tak díky babičce a dědovi jsme se drželi. mám nahradního tátu a jsem za něj ráda. ale přesně jak píšeš ty , tvoje máma se ted snaží , můj táta taky , ale o ty nejlepší chvíle přišel , já už jsem dospělá a tak nějak ztrácím zájem. fakt klobouk dolů smekám před tebou za tenhle článek a i před tvojí babičkou a dědou , musí být úžasní.

19 Smile | Web | 31. července 2014 v 21:29 | Reagovat

Úžasný článek.
Abych pravdu řekla, já bydlím 10 let u babičky. Já... rozepsala  bych se, ale... no, víš... je to pro mě hodně citlivé téma a jiný komentář k tomu nemám. Jen asi to, že mám podobnou matku jako ty, děda zemřel dřív, než jsem se narodila a tátu jsem nikdy nepoznala.
Omlouvám se... snad se  nezlobíš... nedokážu o tom jen tak mluvit... Nezlob se... Prosím.... :(

20 Calistka | Web | 31. července 2014 v 21:39 | Reagovat

Pěkný článek :) hrozně ráda čtu tvé články :)

Já mám s babičkou naprosto úžasný vztah, její manžel a můj děda umřel asi tři roky zpět, byla to rána a chybí mi i když s ním jsem moc dobrý vztah neměla, myslím, že teď bych s ním měla dobrý vztah a cestu k sobě bychom si našli. Druhá babička a děda jsou fajn, tam mám lepší vztah asi právě s dědou, babi je občas trochu nepříjemná, ale i tak ji mám ráda. Takže vlastně mám se svými prarodiči velice dobré vztahy, zvláště s tou jednou babi mám naprosto úžasný :)

21 Slečna bez tváře | Web | 31. července 2014 v 22:37 | Reagovat

To je od tebe hrozně hezký.
Mně furt máma říká, že mi to moje děti všechno jednou vrátěj. Nejspíš má pravdu.

22 Marjánka. | Web | 1. srpna 2014 v 8:42 | Reagovat

No, mám to stejně. Nejdříve jsem bydlela s mámou nahoře, v patře, ale asi už od dvou let, možná dříve, se o mě stará babi. A je to lepší. Není to ta babička jako jiné, že si užívá stáří, babi pořád doma pracuje, jsme tu na to jen my dvě. Děda nám umřel minulý rok v dubnu. A máma se musela odstěhovat na ubytovnu kvůli pěstounské péči, prostě abychom dostávaly peníze. Já vim, je to hnusný, takhle jí vyhnat, jenže to bylo pořád dokola to samý. Něco doma dělala/pracovala, dostala peníze a týden chlastala. A pak znova. To nikam nevede prostě. Takže bychom na tom finančně měly být za chvilku lépe.
Akorát si říkám, že to bude nejhorší, až babi odejde, protože já nevím, co si tu počnu sama.
A to tetování je skvělý nápad. :)

23 steel32 | Web | 1. srpna 2014 v 10:03 | Reagovat

s tím prvním odstavcem strašně souhlasím a bohužel mi to připomíná i mě :/ ale rodiče mám ráda a sem naštvaná sama na sebe, že se občas chovám fakt jako spratek :D
ale aspoň že máš babičku s dědou :) přece jen rodina jako rodina, i když to není zrovna máma :/ já prarodiče moc nevidím, ale zbožňuju je :D
a to tetování je od tebe strašně krásný :))

24 Markét . :) | Web | 1. srpna 2014 v 10:46 | Reagovat

Děkuji ti moc:-) moc hezký článek!! Povedl se ti! :-)
To je od tebe hezké, že si necháš udělat tetování :-)
Já moc dobrý vztah s prarodiči nemám. :/

25 Nela T-trebatická | Web | 1. srpna 2014 v 11:50 | Reagovat

Ahoj, nominovala jsem te na jeden TAG, vice se dozviš na mym blogu http://food-is-my-friend.blogspot.cz/2014/08/tag-liebster-award-cz.html ,pokuď TAG delat nebudeš chtít, nevadi ale byla bych rada pro duvod, proč ne.

26 Nela T-trebatická | Web | 1. srpna 2014 v 11:51 | Reagovat

[25]: Moc hezky članek.

27 Domi | © GRAPHICS STUDIO | E-mail | Web | 1. srpna 2014 v 13:30 | Reagovat

pravda :)
pekne si napísala :)

28 Tez | Web | 1. srpna 2014 v 14:13 | Reagovat

Už jsi to udělala zase... Zase jsi mě svým článkem rozbrečela.
Já osobně mám dobrý vztah jen s jednou babičkou a jedním dědou, které mám ráda úplně stejně jako své rodiče. Druhý dědeček už bohužel není mezi námi a s tou druhou babičkou je to trochu složitější... Vlastně o tom budu psát článek, takže to teď nechám být. :)
A to tetování je úžasný nápad. :) Je to od tebe strašně hezké!
Úžasný článek, i přes ty slzy v očích...

29 oliviecupstyle | Web | 1. srpna 2014 v 15:41 | Reagovat

Žiju u babičky s dědou,takže snima mám dokonalý vztah i když je to někdy semnou o držku,tak kdyby nebylo jich nemám domov.

30 cincina | Web | 1. srpna 2014 v 18:52 | Reagovat

Sakra to je tak krásné, že mi to vehnalo slzy do očí.
Hlavně proto, že letos v červenci to je rok, co umřela moje poslední babička, kterou jsem měla. A navíc taky byla jediná, kterou jsem stihla poznat... když najedeš na můj blog, tak nahoře v tom boxu mám odkaz na článek o mé babičce, kdyby tě to zajímalo.
Jinak to s těma depresama a chutí se zabít mám právě teď, takže ti zcela rozumím.
Já třeba s rodiči nevycházím moc teď. Hádáme se a podobné věci. Ale i přesto je mám ráda:)

31 Patas One | Web | 2. srpna 2014 v 0:08 | Reagovat

Zdravím. Předem se omlouvám za spam ;) ... Rád bych totiž doporučil moji novou sérii videí o finančním vzdělání na mém webu onepatas.wordpress.com. Finančního vzdělání se totiž lidem nedostává, a právě to může být příčinou toho, že tolik lidí finančně zápasí... http://youtu.be/UdbpbWadNLY

32 Lukáš | Web | 2. srpna 2014 v 10:29 | Reagovat

[1]: kéž by to tak vnímali všichni, že ? :D

33 Tyna* | Web | 2. srpna 2014 v 13:17 | Reagovat

To je strašně pěkný! To tetování bude boží :) Já mám už jen jednu babičku a je nejlepší, nevím, co budu dělat, až tady nebude, ale na to radši ani nemyslet :)

34 Andy | Web | 2. srpna 2014 v 14:47 | Reagovat

co se týká rodičů, tak už mě to tak, že otec se na mě vysral a s mámou moc dobrej vztah nemáme.. o vážných věcech spolu nemluvíme a mě prostě přijde divný mluvit s mámou o klukách a brečet u ní kvůli lásce.. prostě to není takovej vztah jako máma a dcera. Byla jsem tatínkova holčička, ale ten se pak na všechno vysral a zmizel... bydlím s mámou, ale v poslední době, čím víc se blíží mých 18 mě pořád drží doma a nikam mě nepouští.. a to po ní peníze nechci, vydělávám si sama.. ale tohle mě fakt štve a co se týká babičky a dědy, tak mám jen nevlastního dědu a toho miluju nade vše, nejlepší dětství jsem měla :)) a babičky, no normálka, podle nich jsem moc hubená a musim jíst abnormální porce jídla :D :)

35 Chica con sueños | Web | 2. srpna 2014 v 19:02 | Reagovat

nádherný článek. Opravdu jde vidět, jak moc pro tebe babička s dědou znamenají :) a máš pravdu. Hodně lidí si neváží rodin. Já bych pro svou mamku i do ohně skočila! Co se týče mého vztahu mezi babi a dědou, je to slabé. Nikdy jsme si moc nerozuměli, ale mám mamku, takže mám vše :)

36 Sabí:3 | Web | 3. srpna 2014 v 11:23 | Reagovat

přenádherný článek, úplně tě chápu ♡♡
já svojí babičku taky miluju. vlastně obě.
nejvíc sem sice milovala moji prababičku,ale prostě babičky.. to jsou citovka♡♡ nedám na ně dopustit

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama